Proč pořídit monitor dechu

Zatímco obchodníci nás přesvědčují, že monitor dechu je naprostá nutnost, v internetových diskusích jsou názory na jeho používání rozloženy zhruba půl na půl. Pro někoho je to neocenitelný pomocník, který dodává jistotu, pro jiného zase zbytečný zdroj nervů. O jejich používání navíc koluje mnoho mýtů a omylů. Kde je pravda?

DSC_3140

Pořízení monitoru dechu není povinnost. Pokud ho nepořídíte, máte velmi vysokou pravděpodobnost, že vaše miminko bez něho žádnou újmu neutrpí a ušetřené peníze využijete jinak. Problém je, že tuto pravděpodobnost nelze přesně vyčíslit a zástava dechu se může bez varování projevit u jakéhokoli miminka, ať je donošené nebo ne.
Vše je pak pouze o tom, jak velké riziko je každý rodič ochotný tolerovat. Mnozí majitelé monitorů se shodují, že spíše než dítěti pomáhá tato pomůcka jim samotným – umožní klidný spánek a jistotu, že jejich dítě je v pořádku.

Monitory dechu jsou jako autosedačky – miliony dětí vyrostly bez nich. Ale proč riskovat, když tu jsou?

Pokud se jakéhokoli majitele monitoru dechu zeptáte na důvod pořízení, odpovědí bude nejčastěji SIDS – syndrom náhlého úmrtí kojence.

Syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS) je náhlé a neočekávané úmrtí kojence do jednoho roku věku (nejčastěji v prvním půlroce), který byl do té doby zdráv a nepodaří se nalézt příčinu. V České republice postihuje přibližně 25 dětí ročně.

Pomůže monitor dechu při SIDS?

Častý argument odpůrců monitoru dechu je, že při syndromu náhlého úmrtí kojence monitor ničemu nepomůže. To ovšem není úplně pravda. Pro SIDS zatím věda nemá jasné vysvětlení, mluví se o nedostatečné vyzrálosti dechových center. To znamená, že se dítě zapomene nadechnout nebo dýchá nedostatečně. Důležité však je, že pojmem SIDS označujeme jakékoli úmrtí kojence, pro které se nepodaří nalézt jiné vysvětlení. Jde například o udušení následkem zaboření obličeje do postele rodičů nebo přikrytí peřinou.

Všechny tyto příčiny mají jednu věc společnou – následkem nedostatku kyslíku dochází postupně k bezvědomí a pokud rodič správně nezasáhne, končí během několika málo minut smrtí.
Jediným způsobem, jak dát v takovém případě dítěti šanci na přežití, je pořízení monitoru dechu. Ten spustí hlasitý poplach a poskytne tak cenný čas na zahájení resuscitace. Monitor tedy z logiky věci nemůže pomoci při náhlém úmrtí, ale dokáže zvrátit stav, který by se v něj rychle vyvinul.
Některé maminky se místo toho spoléhají na to, že zástava dechu jejich dítěte je vzbudí. To je ale tragický omyl, protože tyto události probíhají naprosto tiše a ani pravidelná kontrola každou hodinu by nepomohla. Tady rozhodují minuty!

Pomůže monitor dechu i jindy?

Monitor dechu nerozlišuje důvod, proč k zástavě dechu došlo. Zareaguje tak i v případě, kdy dítě vdechlo zvratky, přestalo dýchat následkem nemoci nebo po vdechnutí předmětu. Dokonce spustí poplach i v okamžiku, kdy dítě dýchá, ale nebezpečně pomalu.
Často používají monitor i rodiče starších dětí v situaci, kdy potřebují dítě ohlídat. Může jít o pád na hlavu, nemoc dýchacích cest nebo třeba po očkování.

Jen monitor nestačí

Mnozí rodiče pořídí monitor dechu a spoléhají, že jejich dítě zachrání. Musíme si však uvědomit, že monitor pouze upozorní na zástavu dechu, ale nedokáže ji zvrátit. Tím, kdo může dítě zachránit, je rodič.
Přestože po zavolání na linku 155 se volající dočká instrukcí, jak má postupovat, je lepší být připraven předem. Přečtení příručky o první pomoci je to nejmenší, mnohem lepší je absolvovat některý z kurzů první pomoci, které pro rodiče pořádají mateřská centra nebo spolky Českého červeného kříže.

Rodiče by se neměli v žádném případě spoléhat pouze na monitor dechu, ale především odstranit co nejvíce rizikových faktorů, které mohou k SIDS vést:

  • nenechávejte miminko spát na bříšku,
  • udržujte v místnosti teplotu mezi 18 až 23 stupni,
  • zabraňte přehřátí dítěte (příliš oblečení, igelit na matraci),
  • odstraňte z postýlky veškeré plyšáky a další předměty, které mohou ohrozit dýchání,
  • nekuřte poblíž dítěte,
  • vždy nechejte dítě odříhnout.

Strach z falešných poplachů

Někteří rodiče si monitor sice pořídili, ale nepoužívají ho kvůli falešným poplachům. K těm může dojít chybnou instalací deskových monitorů (například příliš silná matrace), ale někdy také nevhodnou polohou dítěte, což nemáme možnost ovlivnit.
Musíme si však uvědomit, že případné falešné poplachy jsou daní za co nejlepší ochranu. Pokud by měl monitor zvýšenou citlivost aby předešel planým poplachům, znamenalo by to nebezpečí mnohem větší – jako dýchání by vyhodnotil například i otřesy pocházející z podlahy.

V mnoha případech navíc nelze určit, jestli šlo o planý poplach nebo monitor zrovna zachránil život Vašeho dítěte. V prvních chvílích totiž může dítěti k nádechu stačit jakýkoli výraznější podnět, kterým je i zvuk samotného poplachu a když přijdete k postýlce, dítě už normálně dýchá.

„Monitor jsem dlouho odmítala. Věděla jsem, že ho budu zapomínat vypnout. Naštěstí ale nejdřív chvíli potichu pípá, takže se sám připomene. Dneska už bych bez něj neusnula. Vím, že kdykoliv se v noci vzbudím, uklidní mě zelené světýlko při každém nádechu. Nemusím si svítit mobilem a sledovat ten malinký hrudníček, jestli se zvedá.“

(maminka Jitka v internetové diskusi)

Jak vybrat monitor dechu

Štítky:

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *