Tonoucí dítě – jak pomoci?

Asi nikdo z nás si typický letní den nepředstavuje tak, jako ten dnešní upršený. S počasím ale stejně nic neuděláme a meteorologové naštěstí slibují oteplení, takže jde jen o krátký odpočinek od všech těch bazénů, rybníků a přehrad.
Pojďme tu krátkou pauzu trochu využít a podívat se na téma, o něž jste si sami napsali.

DSC_8873

První a nejdůležitější věcí je dostat dítě co nejrychleji z vody. Pokud se však topí větší dítě a vy navíc nejste dobří plavci, vezměte si na pomoc třeba nafukovací matraci nebo jinou hračku, která zajistí vaše bezpečí.
Jakmile dítě dostanete na pevný břeh (nebo do loďky), je nutné postupovat rychle, ale systematicky. Rovnou ale zapomeňte na vylévání vody z plic, které jen oddálí samotné oživování. Většina tonoucích totiž vodu v plicích vůbec nemá.

Jaký je tedy správný postup?

Dítě položte na pevnou zem, vyčistěte ústní dutinu a přesvědčte se, zda dýchá. To zjistíte jednoduše tak, že dítěti zakloníte hlavu (jen u větších dětí), přiložíte své ucho k jeho ústům a zároveň sledujete dýchací pohyby. Pokud nemáte jistotu, že dítě normálně dýchá, je nutné začít s resuscitací.

Až dosud jsme stále nemluvili o přivolání pomoci. To je samozřejmě velmi důležité a pokud je na místě více lidí, je na to právě teď ten nejvhodnější okamžik. Jestliže jste ale s dítětem sami, na nic nečekejte a proveďte pět umělých vdechů, kdy každý trvá asi jednu sekundu (u nejmenších dětí do úst i nosu zároveň). Je možné, že v tuto chvíli začne dítě samo dýchat. V takovém případě ho neustále sledujte a buďte připraveni na možnost zhoršení stavu nebo zvracení.

Pokud ani pět umělých vdechů nepomohlo, je nutné začít oživovat kombinací 15 stlačení hrudníku a dvou vdechů.

  • stlačujte dolní ½ hrudní kosti rychlostí 100 – 120 za minutu do hloubky nejméně 1/3 hloubky hrudníku, mezi kompresemi hrudník zcela uvolněte
  • každý umělý vdech má trvat přibližně 1 sekundu a být tak silný, aby se dítěti viditelně zvedal hrudník

Takto pokračujte po dobu jedné minuty a poté přivolejte záchrannou službu, pokud už ji mezi tím nevolal někdo jiný (vytočte raději číslo 155, které je o něco rychlejší než 112).

Možná jste se teď zarazili, protože médii proběhla zpráva, že dýchání při resuscitaci je už přežitek. Tak to ale není a umělé dýchání má stále svůj význam, obzvlášť v případech, kdy zástava oběhu je následkem nedostatku kyslíku (typicky právě tonutí). Pokud si však nevěříte nebo jste neabsolvovali žádný kurz první pomoci, můžete pouze stlačovat hrudník. Je to rozhodně lepší, než ztrácet čas pokusy o neúspěšné vdechy.

Vyplynulo vám z dnešního článku, že šance svého dítěte zvýšíte, když absolvujete kurz první pomoci a budete ovládat resuscitaci s umělým dýcháním? Pak jste četli správně a doporučujeme vám se po nějakém tom kurzu porozhlédnout. Nikdy totiž nevíte, kdy to budete potřebovat.

Štítky:

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *